Starý arab žije již přes 40 let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je zde sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne napsat mu e-mail: Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemužu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec Obratem obdrží odpověd: Milý otče, prosím tě, nedělej v žádném případe na zahradě cokoli!!! Schoval jsem tam “tu věc”. Taky tě mám rád. Ahmed Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují…. Týž den dostal starý muž ješte jeden e-mail od syna: Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zryta a můzeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed
Všichni se diví, proč muslimští teroristé neváhají a spachají při atentátu sebevraždu.
Podívejme se na to logicky: Žádnej chlast, žádna pařba, žádné disco, bary, restaurace, žádna televize, žádná zábava, žádnej sport, žádný pořádný žrádlo. Místo oblečení prostěradlo, místo kšiltovky ručník. Neustale skučení chlapa na věži. Pětkrát denně klekat na bolavý kolena. Tahat sebou špinavej ručník na modlení. Allah je s tebou i na hajzlu. Nesmis se holit. Tvá žena se nesmí holit. Nesmíš flirtovat s kočkama na ulici. Šukat můžeš až po svatbě. Nevěsty ti vybere někdo jiný, navíc ty škaredy který tě nevzrušují. Ženský, který sis musel vzít, se nesnáši a vybijí si to na tobě. Všechny jsou hysterky, chodí oblečený do pytle a musí mít neustale závoj. Všude samej písek a sucho v tlamě. Slunko palí na hlavu, ani pivo si nedáš. Jseš špinavej a vypadáš jak cigan. Sžíráš se proto zavistí k Americe. To je život? To radši smrt! A hurááááá na to. A vzít sebou co nejvíc prasat, co se mají líp než já. TAKŽE O ŽÁDNOU ZAHADU VLASTNĚ NEJDE
p.s.: u toho druhého… sorry, za nějaké ty výrazy
U vtipů se za nějaké výrazy omlouvat nemusíš. :-) Normálně tak přece nemluvíš. Hezký blog, Janiko.
A jak jsi tady na ten blog vůbec přišel?
Ten první vtip je super nasmál jsem se.ALE JE TO NIC OPROTI TOMU DRUHÉMU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!SEM BREČEL SMÍCHY JAK JSEM DOŠEL K TOMU ŽE ALÁH JE S TEBOU I NA HAJZLU.tak takhle jsem se už dlouho nezasmál.