Jak jsem si vybírala foťák

Už na začátku prázdin se mě začaly babičky ptát, co bych chtěla k narozeninám, i když je mám až v říjnu. A tak jsem o tom začala, proti svoji vůli, přemýšlet a ”komplikovat” si tak jinak radostné prázdniny. A protože už nějakou dobu prahnu po digitálním foťáku, rozhodla jsem se, že si vyberu příspěvky na narozeniny a Vánoce (možná si i něco doplatím) a vyberu si něco kvalitnějšího. Ale to jsem ještě nevěděla, že pro laika, jako jsem já, to bude těžký úkol.
Nejprve jsem se rozhodla, že si něco málo prostuduju na internetu, a pak si jednoduše vyberu. Něco málo jsem si přečetla, ale pro doopravdy zodpovědný výběr to pořád nebylo. Snažila jsem se vybrat si na internetu, ale nevěděla jsem si rady, a po několikráte opakovaném vyptávání rodičů jsem začala ztrácet nervy. A tak jsem se naivně rozhodla, že se vypravím do specializovaného obchodu, a tam mi určitě poradí. To jsem se ale pořádně spálila.
Když jsem vešla do prvního, viděla jsem jen maličkou vitrínu. Bylo mi řečeno, že je to celková nabídka jistého výrobce. Ale protože jsem pár dní před touto návštěvou dívala na internet, věděla jsem, že to tak kompletní není, tak jsem se otočila a zmizela. Pak jsem zamířila do druhého, kde mi prodavač radil nahnutý přes pult a jen říkal názvy foťáku. Moje představy byly krapet jiné, a tak jsem se odebrala domů.
Ale nakonec to dopadlo celkem dobře. Jeden známý se ve foťácích vyzná, a když jsem se před ním zmínila o tom, že se chystám zakoupit foťák, začala mi dlouhá přednáška se slibem, že mi napíše mail, kde mi poradí pár kousků a další výběr bude jen na mě. Tak teď jen čakám na mail a už se teším, až budu fotit, fotit a fotit.

Jistě jsete si všimli, že tento blog existuje rok a pár měsíců. Ráda bych věděla,  jestli ho vůbec někdo čte. Chtěla bych Vás tímto požádat o komentář, abych věděla, kdo si čte mé “výtvory”. 
Předem děkuji. Janika