Pondělní ráno proběhlo docela klidně. Pro Němce byla plánovaná prohlídka po škole a my jsme měli normálně školu, ale jen tři hodiny. Naše vedení je vzalo na oběd do školní jídelny, chudáci. Když se to vezme kolem dokola, tak to nechutná až tak špatně, ale to už je zvyk :-).
Odpoledne jsme se měli vydat na prohlídku Brna. V centru Brna to znám, v podstatě v centru i bydlím, ale museli jsme jít prostě všichni. Nutno dodat, že výklad byl jenom v němčině. Musím uznat, že jsem tomu rozumněla, ale Peťka (spolužačka) se učí francouzsky, tak chudák nerozuměla skoro nic.
Už od brzkého ráno pršelo a byla celkem zima. Samozřejmě, že jsme museli mrznout dvě hodinky venku a poslouchat to, co už stejně každý Brňák zná. Asi po hodině jsme se dostali na Petrov a šli jsme dovnitř. Nikdy bych neřekla, že se mi nebude chtít z kostela. Bylo tam teplo, v porovnání s venkem. Pak jsme chvilku kroužili po Zelňáku a nakonec jsme šli k Jakubovi. Už tam nebylo takové teplo jako v Petrově, ale i tak to potěšilo.
Nakonec jsme se domlivili, že naše svěřence “vypustíme” do Vaňkovky (“shopping mall” v Brně) a mezitím si někam sednem a trochu se zahřejem. Dali jsme jim dvě hodinky, aby si to všechno mohli projít. S Peťkou jsme zapadly do malinké kavárničky ve starém tescu, marlenka a kafe přišly vhod. Pořádně jsme si pokecaly a pomalu zapomněly na tu zimu venku. Na chvilku ještě přišel Davča, a tak jsem si už říkala, že to dneska nedopadlo až tak strašně, ale chválila jsem před večerem.
Pomalu jsem se s Doris vydala domů. Nasedly jsme do šaliny (=tramvaj) a snažily se trochu povídat, v tom jsem zjistila, že mám rozepnutej baťoh. Podívala jsem se dovnitř a peněženka pryč. Prohledala jsem ještě jednou celej baťoh, ale peněženka tam opravdu nebyla. Přišla jsem domů a oznámila to rodičům, taťka samozřejmě hned začal řvát, ale byla jsem jen v předsíni, tak jsem ho aspoň neviděla. Brácha se mnou šel zpátky do kavárny, jestli jsem ji tam náhodou nenechala, ale nebyla tam.
Úterý proběhlo v naprosté pohodě. Němci jeli do Prahy a já zůstala doma. Ráno jsem šla do školy, ale měli jsme jen 6 hodin, tak to nebylo až tak strašné. Po škole jsem si byla vyřídit zdravotní kartičku a průkazku do knihovny.
Odpoledne jsem si porádně odpočinula. Navečer jsme se prošla ke škole a šla vyzvednout Doris. V Praze se ji to líbilo a udělala spoustu fotek.
Ve středu byl na programu sportovní den. Dopoledne jsem využila k vyřízení občanky a šalinkarty. Myslela jsem si, že mi to zabere hodně času, ale za hodinku jsem měla udělané fotky, šalinkartu a vyřízenou občanku. Šla jsem hned ráno, a tak nebyly ani moc řady.
Odpoledne jsme šli do Mendlova muzea, a pak hromadně do čajovny. Večer mě čekalo zahájení tanečních.
Zbytek týdne proběhl docela v pohodě, až na tu ziimu a déšť. V neděli ráno Němci odjeli a já začala přemýšlet, jestli mi to za to stálo. No uvidím na jaře, až se vypravíme do Německa.
Vloženo do: Naše německá návštěva
